VYDRY
Doba Bronzová nás zanesla do míst dnešní Prahy, do doby, kdy proběhla velká voda a zničila celý kmen tehdejších obyvatel tábořících na břehu řeky Vltavy. Pouze jeden chlapec čirou náhodou unikl zkáze. A právě ten se stal hrdinou našeho příběhu. Nejdříve se musel sám uživit a přežít velký nedostatek potravin. Pak se začal střetávat i s nepřátelskými lidmi, ale také dokázal získávat přátelé. V závěru pak se svou družkou objevil „Bronzový poklad“ a dokonce si i část z něho odnesl. Zbytek pak opět pohltila matka příroda, aby ho vydala až ve dvacátém století do našich rukou. Dodnes je uložen v národním muzeu v Praze.
Termín konání: 22. 7. – 4. 8. 2001
Vedoucí a funkce:
Jaroslav Sauer st., Jaroslav Luňák, Pavel Slabyhoud, Vítek Slabyhoud, Tomáš Zýka, Zdeněk Vaněčka, Pavla Slabyhoudová, Jiřina Slabyhoudová, Šárka Hotařová
Družiny a družináři:
BRONZOVÉ Zoltán Pasztor
BANGY Jaroslav Sauer ml.
SVIŠTI Filip Nový
Etapovku vyhráli: BANGY
Družiny vyhráli: SVIŠTI
Jednotlivci: Lenka Hotařováa Jaroslav Sauer ml.
Simpaťáci: Michala Brichtová a Filip Nový
MOTTO: K tomu, aby člověk viděl nestačí mít otevřené jenom oči, k tomu je třeba otevřít i srdce!
Do historie vstoupilo:
Jára Sauer, zvaný Chroustal či José letos končí – byl vůbec nejmladším družinářem, 5 let vedl svoje družiny a vždy zvítězil v etapovkách, 4x pak i v družinách.
Janovec byl z důvodu nemoci odvezen domů, ale po třech dnech to už nevydržel a vrátil se zpět.
Na vosí štípnutí alergický Falešník si nosil neustále sebou prášky. Navíc mají stejné úkoly družinář a zdravotník družiny. Při nočním přesunu na stezku odvahy však kdosi rozšlápl vosí hnízdo a byla z toho mela! Řada dětí poštípaných a mezi nimi i náš alergik. Samozřejmě, že si prášky sebou nevzal, naštěstí Nazi, družinová zdravotnice je měla a tak se vše zachránilo. S velkým přehledem krizovou situaci řešili José s Filem, kteří nejen zorganizovali systematický ústup, ale dopravili i bezvládného Falešníka nahoru ke „Břízkám“ kam postupně doráželi i ostatní děti, vedoucí a hlavně Zych s dalšími prášky i pro ostatní poštípané. Pár jich pak sice odešlo do tábora, ale stezka nakonec proběhla bez dalších problémů.
Stručný průběh tábora:
První den začal hned první etapou již v 7,15 hodin. Budíček a hned plnění úkolů trvá až do snídaně.
Druhý den si družiny musely k obědu upravit tři kuřata. Nápady se jen rojily ovšem nejlepší kuřata měli samozřejmě vedoucí ze „Seatnova hrnce“.
A pak už přišla středa – večer a stezka odvahy již s výše popsanou vosí zábavou.
Pondělní etapa byla nazvaná „Člověče nezlob se“ a stala se neoficiální zkouškou na první „Hejtmanské hry“ celé České asociace SPV konané v Brně.
V závěru pobytu José ustál útok dalších družin na poklad a svojí družinu již po páté za sebou, ale bohužel naposledy, přivedl k vítězství.
V kronice není denní záznam života v táboře, tak život zaznamenávají účastníci.
Člověk ani nedomyslí, jak je život nádhernej a že vše záleží jenom na něm – jen na mně!!!
Protože každé ráno je to vždycky jenom na mně, jestli se rozhodnu, že do toho půjdu s dobrou náladou nebo otráveně. A jestli se budu na lidi usmívat a budu na ně laskavý, jestli si z toho dne budu brát jen to nejlepší!!!
